Na četné dotazy z řad našich návštěvníků jsme pro vás připravili několik historických faktů týkajících se naší restaurace a jejího začlenění do lázeňského areálu.


Historie dnešní restaurace Racek je propojena s budovou lázeňského Bazaru, což byla dvoupodlažní budova s pokoji k ubytování a v přízemí s řadou provozoven, obchůdků a pohostinství. Bazar stál ve svahu Velké Kamenné nad starou kolonádou od roku 1856.

  1. Josefské náměstí s Bazarem, kolem 1900
  2. Celkový pohled na střed lázní v r. 1895, vpravo nahoře Bazar
  3. Lázeňské náměstí s Bazarem kolem r. 1912
  4. Život na Lázeňském náměstí kolem roku 1910

 

Vedle Starého německého domu, dominanty lázeňského náměstí, jej nechal postavit hrabě Gabriel Serényi. V 19. století tvořil Bazar jako protilehlá stavba Janova (dnes Jurkovičova) domu jednu stranu malého náměstíčka určeného k hudebním  produkcím, odděleného Rodinným domem od hlavního náměstí. Ve svahu nad Bazarem stál vpravo Švýcarský, nad ním Kuchyňský dům (dnešní Chaloupka) a vlevo nenápadný Dům služebnictva.

 

Pod Bazarem vedla stará kolonáda a před ním byl prostor pro menší terasu, hojně využívanou po celou první polovinu 20. století. Ke zrušení původní náplně Bazaru došlo až při výstavbě nové kolonády po druhé světové válce, v letech 1947–1950. Do té doby zde sídlili drobní obchodníci, zejména řezbář Rudolf Jeslík s upomínkovými předměty z Luhačovic, hlavně ale Bazar navštěvovali labužníci.

5. Pohled na náměstí z terasy zahradní restaurace u Bazaru, kolem, 1920
6. Reklama ochutnávárny „U Raka“ na Bazaru, 1930
7. Reklama na Ochutnávárnu u Raka, 1933
8. Kavárna a cukrárna u Hrušků v Bazaru, kolem 1940

 

Za první republiky si oblíbili dobrá vína a uzeniny v Ochutnávárně u Raků, kterou provozovala paní Filoména Raková se synem. Sem chodili hosté degustovat nejrůznější lahůdky, kávu, likéry a moravská vína. Později ve čtyřicátých letech vystřídal paní Rakovou vyhlášený cukrář Bedřich Hruška a do Bazaru lákala hosty sladkou vůní proslulá cukrárna U Hrušků, vyhlášená chutnými zákusky a velkolepými dorty. V roce 1969 budova vyhořela. Zhruba na jeho základech nad lázeňskými sklepeními byla později vybudována současná restaurace Racek, nově zrekonstruovaná v roce 2009.

Důležitost stavby typu kryté tržnice na Lázeňském náměstí si uvědomoval i architekt Dušan Jurkovič, pověřený roku 1902 přestavbou a modernizací lázní. Pro regulační plán lázeňského středu v roce 1903 projektoval podlouhlý obchodní dům ve stylu kryté tržnice, nazývaný Bazar, postavený na základech původního Bazaru. Dům se měl opírat o ochrannou pozadní terasovou zeď na úpatí Velké Kamenné. Zeď ztvárňovala motiv cimbuří, pravidelně členěný pilířem s dřevěnou věžicí. Bazar nad kolonádou tvořily dřevěné pilíře se sklobetonovými výplněmi. Jako krytina měly posloužit červené pálené střešní tašky. Ve středním rizalitu budovy bylo umístěno schodiště vedoucí k zadnímu návrší s vyhlídkovým pavilonem. Na nárožích Bazaru byly zakomponovány cukrárna a vinárna, zastřešené prosklenými věžovitými polygony. Střední část Bazaru tvořila řada obchodů a tržních krámků. Architekt nezapomínal na potřeby návštěvníků, na opravdu podnětné kulturní zázemí, nabízející hostům co nejpestřejší služby a pohodlí, vše v propojení s okolní přírodou. Projekt nebyl realizován.

9.Pan Bedřich Hruška na kolonádě, kolem 1940

10.Reklama Cukrárny Hruška, kolem 1940

11.Náměstí v polovině 60. let s ukazatelem k vinárně Racek

Fotografie (všechny snímky pochází z archivu Muzea JV Moravy ve Zlíně – Muzea luhačovického Zálesí).